Státní zámek Kynžvart

Zámek Kynžvart: Skrytý poklad v srdci lázeňského kraje

Zámek Kynžvart je klasicistní letní sídlo, které se nachází v západních Čechách, nedaleko Mariánských Lázní. Je známý především díky svému významnému majiteli, knížeti Klemensu Václavu Nepomuku Lotharu von Metternichovi, který byl významnou postavou evropské politiky v 19. století. Zámek je obklopen jedním z největších anglických parků v České republice a ukrývá bohaté sbírky uměleckých děl, mincí, zbraní, vzácných knih a kuriozit, včetně osobních předmětů slavných historických osobností.

Koncem 16. století byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven pány z Cedvic renesanční zámek. Za aktivní účast ve stavovském povstání proti císaři Ferdinandovi II. bylo však po bitvě na Bílé hoře kynžvartské panství Kryštofu Jindřichovi mladšímu z Cedvic zkonfiskováno. Novými majiteli zámku a okolního panství se v roce 1630 stali bratři Metternichové. V letech 1681-1691 nechal Filipp von Metternich ze zbytků zchátralého zámku Cedviců postavit nový barokní zámek. Zámek měl typický charakter venkovského sídla.

Nejslavnějším majitelem kynžvartského zámku a panství byl Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg (* 15. 5. 1773 Koblenz, † 11. 6. 1859 Wien), který dal kynžvartskému zámku jeho dnešní podobu. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem "habsburského domu, dvora a státu". Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. Starý barokní zámek již nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci, a tak jej nechal v letech 1820-1839 přestavět ve stylu vídeňského klasicismu. Přestavby se ujal vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile. Plány pro přestavbu musely zohledňovat množství kancléřových návrhů a náročných požadavků. Realizace plánů nebyla levnou záležitostí. Přestavbu zámku financoval Metternich výhodnou půjčkou ve výši 900 000 zlatých (tj. asi 45 mil. €) od bankéře Salomona Rothschilda. Na přestavěném zámku přijímal kníže Metternich významné návštěvy. Zavítal sem například ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. nebo básník Johann Wolfgang von Goethe. Na počátku revoluce v březnu 1848 podává kancléř demisi a 3 roky žije v exilu v Londýně. Po návratu z Londýna pobýval často až do své smrti na Kynžvartu.