Hlavní lázeňská kolonáda (někdy rovněž nazývána jako Kolonáda Maxima Gorkého) je hlavní dominantou Mariánských Lázní. Se svou délkou 180 metrů je nejdelší kolonádou v České republice.
Kolonáda byla vždy považována za centrum lázeňského života. Novobarokní litinová prosklená stavba byla postavena v letech 1888-1889 místním stavitelem Johannem Koenigem na místě původního „kursálu“ (119 x 12 metrů). Projekty mariánskolázeňské kolonády připravili vídeňští architekti Hans Miksch a Julian Niedzielski. Litinová konstrukce byla odlita v blanenských železárnách hraběte Salma. Kolonáda se pyšní také svou unikátní výzdobou - dřevěný kazetový strop, stěny zdobené bronzovými reliéfy od Antonína Kuchaře a cyklus nástropních fresek s motivy „Touha člověka létat“ je dílem akademického malíře Josefa Vyleťala.
Kolonáda v Mariánských Lázních je vzácným příkladem dobových lázeňských staveb. Podobné stavby bývaly v minulosti k vidění nejen v našich, ale také v zahraničních lázních. Postupem času však byly původní stavby modernizovány a některé bohužel dokonce likvidovány. Mariánskolázeňská unikátní litinová konstrukce však přežila, a to i navzdory nešťastným válečným obdobím. Především za 2. světové války hrozilo kolonádě její nenávratné zničení. Kolonáda měla být rozmontována a získaný materiál měl být následně použit při výrobě zbraní.
V poválečném období neprošla stavba žádnou rekonstrukcí. Rozsáhlá rekonstrukce mariánskolázeňské kolonády proběhla až později, a to v letech 1973-1981. Označení Kolonáda Maxima Gorkého se ve spojení s hlavní kolonádou užívá od roku 1951, kdy si Mariánské Lázně připomněly návštěvu tohoto váženého hosta a kolonádu po něm pojmenovaly.
Hlavní kolonáda tvoří spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene hlavní lázeňskou promenádu, k níž již neodmyslitelně patří také slavná Zpívající fontána.
Kolonáda Maxima Gorkého byla dne 1. července 2010 zapsána na seznam národních kulturních památek České republiky.